KAMBODŽA

západ slunce na ostrově Koh Rong

Když píšu tenhle článek sedím někde u cesty v Kambodži, snídám mango a zpívám si „Life is great yeah, yeah, yeah,..“. Ne, že by ta písnička byla na místě. Spíš vůbec.

PROTOŽE

1.       Doufám, že nesedím na mině –  Kambodža je zaminovaná a člověk prý nikdy neví.

2.       Když jsme se rozhodli půjčit si na týden motorku, dostali jsme tu nejhorší, co jsme kdy měli.

3.       Dostali jsme pokutu

4.       Prasklo nám kolo u motorky a já tady teď u cesty uprostřed polí čekám na Ondru, který to šel OPRAVIT.

Překvapuje mě, jak jsme celou situaci řešili. Žádné nadávky, naštvání nic. Chtělo se nám spíš smát. Nejprve jsme zkusili někoho stopnout. To moc nešlo, a tak to Ondra vzal do vlastních rukou. Jenom doufám, že se ještě vrátí, nejlíp i s vyměněným kolem.

5.       Nemáme ani jeden funkční mobil. Takže je docela sranda jezdit bez mapy.

6.       Nepojedeme do Vietnamu. Jsou svátky nového roku a ambasády jsou na týden zavřené tzn. není možné dostat víza. Můžeme si za to sami, měli jsme požádat dřív. NO plans NO Vietnam! To už vztek trochu máme.

Ale ne, náhodou je Kambodža super.

Byli jsme v Angkor Watu.

Hráli jsme si s opicema, které po nás vyjeli, jedna skočila na motorku a okosuvala helmu.

Projížděli jsme opravdovou Kambodžou. Takovou, kde se malé, nahé děti koupou ve smradlavé břečce u cesty. Kde jsme museli zastavovat, aby mohla projít kráva. Kde na nás mávají děti a křičí „Helloooooo!!“.  Kde v malém domku z babusů bydlí 10 lidí.

všechny ženy nosí zásadně jen pyžamo

Byli jsme v muzeu genocidy. Hnus, hnus, hnus!

Koupali jsme ve pod hvězdnou oblohou v moři se svítícím planktonem.

Na kajaku jsme dopluli na opuštěný ostrov a opuštěné pláže.

Stali jsme se součástí oslavy mladých Kmérů.

největší frajer jsi, když piješ pomocí kuřecí pařátky

Šli jsme korytem řeky v opravdové džungli a báli se, že nás sežere tygr. Já jsem se bála.

bez klacku jsem proti opicím bez šance

Jsou tady rohlíky! V některých  restauracích není problém dát si řízek s bramborovou kaši!

Dostali jsme ránu sloním chobotem.

POZN. Ondra už se vrátit s vyměněným kolem! Tak my zase jedeme dál do neznáma, bez mapy.

O týden později 

Jedli jsme durian a chlebovník, obojí nic moc.

chlebovník

mango

nejdražší pepř na světě je ten z Kampotu

 

Nepůjčili jsme si nejhorší motorku, co jsme kdy měli, ALE NEJHORŠÍ V ASII. Jedno ráno se rozhodla, že už dále nepojede. Poslední peníze, které jsme měli šly na opravu. I ty peníze, které jsme neměli, nejspíš jsme vypadali dostatečně zoufale, a tak nám byl zbytek odpuštěn. Do cíle zbývalo něco přes 100km. Měli jsme sotva 4l benzinu a 5Kč (za to by se daly koupit asi 2dcl benzinu). Před každým kopcem jsme se modlili, ať ten pekelný stroj nechcípne. Nevím, jak jsme to udělali, ale my vážně zvládli dojet! Týpka v půjčovně náš příběh jen rozesmál, prý jestli chceme ještě jeden týden, že by nám dal novější stroj. Hahahaha. Dostali jsme zpět zálohu, a tak jsem si po celém dnu hladovění dala MALÉ pivo a dostatečně se z něj opila.

Kambodža bohužel nejsou jen pláže s bílým pískem, panenské ostrovy, nedotčené džungle a nejsladší ovoce, je to taky velmi chudá země plná odpadků. Neexistuje tady nic jako popeláři. Veškerý odpad se valí kolem cest, kde se pasou krávy. Myslela jsem si, že v Číně je bordel. Není!
Kdyby chtěl někdo vydělat a zároveň udělat dobrý skutek, taková továrna na zpracování plastu v Kambodži by vůbec nebyl špatný nápad. My si to určitě píšeme na seznam, ale první musíme prodat nějáké pivo.

více fotek tady https://www.zonerama.com/NOplansNOstress/Album/1175960