Přesun do Itálie|AUTOSTOP

 

Na Slovinsku jsem strávina snových 10 dní. To jsem fakt neplánovala. Ikdyž, co plánuju? :D Nic mi tam nechybělo, měla jsem plnou kuchyň jídla, postel, sprchu a kamarády v úžasné přírodě.

10 dnů bylo, ale ažaž. Už mě to zase táhlo dál.

Měla jsem PLÁN dostat se k Lago di Garda, a tam v klidu počkat na Ondru.

Znova jsem nacpala všechno do batohu, pán u kterého jsem byla mě hodil do Itálie na tu správnou cestu a já začala zase od začátku.

Provoz byl hodně slabý. Mám rozbitý mobil, takže jsem nemohla ani zkontrolovat, jestli jsem opravdu na dobré cestě. Bez mapy v mobilu jsem ztracená, jsem zvyklá pořád kontrolovat, kde jsem, co je v okolí, kolik je hodin,..

Čekala jsem celkem dlouho, ikdyž těžko říct, bez toho mobilu :D

Pak konečně někdo zastavil, asi 50 letý Čech žijící v Itálii. Jela jsem s ním až do Benátek, kde mě vyhodil na výpadovce na Padovu. Celou cestu mě strašil tím, že Itálie je banda cigánů, a že mi tu nikdo nezastaví, proto jsem vystupovala celkem se strachem.

Věřím v sílu myšlenek, proto ho obviňuju z toho, že jsem na další auto čekala určitě přes hodinu. Stopla jsem jsem pak ještě 5 aut a dostala se do Verony. Konečněěěě! Odtamtuď je Lago di Garda už jen asi 20km.

Ve Veroně jsem zase čekala hodně dlouho. Bylo už asi 7 večer a stopovala jsem cca od 9 rána. Fuuu! Vždycky, když dlouho nic nezastavuje sednu si do stínu a chvíli medituju :D. Po třetí meditační pauze staví straší týpek v kabrioletu. Cléo, trénuje lidi na maratony. První Ital mluvící anglicky, všichni ostatní naprosto ignorovali, že jim nerozumím a mluvili na mě italsky a já se jim česko-anglicko-francouzsky snažila vysvětlit, že fakt nerozumím.

Cléo, prý jede na jezero za Gardou (Lago d’Iseo), ale Gardu má po cestě. Boží, viděla jsem se už v jezeře.

Dojeli jsme ke Gardě. Hmm, jako hezký takhle z auta, ale těch milion lidí? Jezero je to velké jsem si jistá, že tam jsou i hezké místa, ale já se rozhodla, jet teda dále k Lago d’Iseo.

Cléo mi nabízí, že můžu zůstat u něj v domě, jestli se ho nebojím. Vzhledem k tomu, že mi je asi po pás a váží cca 50kg s díky příjmám. Mám zase, kde spát! Luxusní pokoj pro sebe s výhledem na vinice.

Druhý den se jen procházím okolo jezera a mám v plánu přespat venku. První noc mimo ČR, mi asi nic jiného než zakempit někde u vody nezbyde.

Kolem osmé jsem si našla schované místečko, ale bylo tam ještě docela dost lidí. Italové, kteří si po práci šli zaplavat. Nevadí, setmí se a oni zmizí. Chvíli ležím na karimatce, když za mnou příjde Afričan, jestli nechci něco z obchodu. Výptával se mě, kde mám v plánu spát. Dostala jsem z něj trochu strach, sbalila si věci a šla stopovat někam pryč. Zastavilo mi hned první auto. První žena, učitelka výtvarky na střední. Uuuuf. Zkouším se jí ptát, jestli neví o nějákém levném ubstovaní v okolí.

No, dopadlo to tak, že mě ubytovala ve svém letním domě na kopci nad jezerem a udělala luxusní hostinu. Byl od tama nádherný výhled se západem slunce. Zase jsem měla, kde spát!


Kdo to za mnou přiletěl další deeen? 

Teď teprve začnou příběhy!